SMOOTH COLLIE: KAYL

UBYTOVÁNÍ:

LOVECKÁ CHATA - Horka nad Moravou - fotogalerie

REPORTÁŽ od Kláry Bisové:

Tak. A je to tady. Píše Erika, jestli dorazíme na sraz. My znamená já, syn Marek a Káča alias Carmina Burana Al Bader. Ptám se, kdyže je letošní sraz a on nezvykle, poslední zářijový víkend. Pro nás tedy trochu logisticky náročnější, neboť se Mára musí rozhodovat, jestli jet se mnou nebo dá přednost jiné akci, nakonec ale vyhrál sraz! Těšil se na kamarády, které na minulých srazech poznal a to zvítězilo.

Takže vyrážíme. Předpověď počasí nebyla úplně nejpříznivější, ale Erika umí jistojistě čarovat, protože celý víkend je slunečno. Ještě že není středověk, určitě by jí měli za čarodějnici a bůhví, jak by to s ní dopadlo.

Místo srazu je již tradiční Lovecká chata v Horce na Moravě. Ideální místo. Chata v lesích, ohrady a koně, tedy i jízdárna, která je nám k dispozici, ubytování a restaurace. Pokud měl někdo výhrady k ceně ubytování, musím nesouhlasit, protože tohle místo je prostě k nezaplacení!

Dorazili jsme letos první, a to již v pátek a musím říct, že to bylo mnohem lepší. V klidu jsme se ubytovali a šli se projít po jedné z mnoha lesních cest a pěšinek. Do večera dorazili i další nadšenci a pochopitelně nejvíc byla vyhlížena právě hlavní organizátorka a motor všech srazů ERIKA PAVLÍKOVÁ. Již přítomná dítka se nadšeně pustila do příprav a my s nimi.

Ráno, po skvělé snídani, jsme se již mohli vítat s dalšími, postupně přijíždějícími účastníky a jejich psy. Jelikož se kolem kraťand už nějaký ten pátek pohybuji, bylo by divné, kdybych v jejich řadách neměla kamarády a přátele, které ale mám možnost většinou vidět právě a pouze na srazu – to je také hlavní důvod proč mám srazy tak ráda a myslím, že nejen já. Na výstavách a jiných soutěžních akcích je každý nervózní z průběhu, ale sraz si přijede každý užít a psiska se parádně vyblbnou.

Během dopoledne Erika oficiálně zahájila sraz a to již tradičním zábavním lunaparkem, letos o to více s netradičními disciplínami jako skok v pytli bez pytle ( pytel zůstal zřejmě v zapomenuté krabici doma, ale žádný problém ), zábavný slalom bez slalomu, ale což, tunely jsou stejně zábavnější. Po řádném splnění všech disciplín jsme byli po zásluze odměněni my i naši psi.

Následovalo každoroční hromadné focení, které se konalo venku, protože se udělalo skutečně nádherné, slunné, podzimní počasí. A jako vždy bylo skupinové foto, foto podle barev, foto psů seniorů, foto neKK psů, prostě jsme byli vyfoceni ze všech světových stran.

To už si říkalo sportem zesláblé tělo o pořádný žvanec k obědu. Obsluha restaurace měla docela napilno a my s ní, jelikož nás čekal hned po obědě další bod programu, a to tradiční ukázka sportování s kraťandou, letos byl na pořadu dne dogtrekking. Děvčata dovezla plno postrojů, jak pro psy, tak i úvazy a sedáky pro lidskou součást týmu, přesto, že mi je tento sport naprosto cizí, dokázala nás nadchnout a vtáhnout do dění na tratích. Nejvíce mě ovšem zaujala Dáša Laníková, kterak předváděla běh ala slow motion, bylo to opravdu působivé.

Po vyčerpávající přednášce následovaly obrany v podání figurantů Petry Harantové Helešicové a Pavla Vychodila. Mají svatou trpělivost se psy i s jejich páníky, nic nikam netlačí, jde skutečně o hru, takže si mohli vyzkoušet skutečně všichni, na všechny se dostalo, a to i několikrát.

Tím byl sobotní program vyčerpán, kdo odjel po tomto programu, udělal obrovskou chybu. Po večeři začala výzdoba hlavního sálu, čímž opět děkujeme personálu chaty, že jsou též pro každou špatnost a nevadilo jim, že jsme použili lovecké trofeje v restauraci coby držáky balonků a girland. Párty ve stylu HAWAI HULA HULA byla jedinečná, neopakovatelná a nesdělitelná. Třešničkou na již tak bohatém dortu byla tombola s více jak dvoustovkou cen, tedy nebyl nikdo, kdo by odcházel nespokojený. Po skončení tomboly proběhla čilá výměna ne úplně vždy vhodných cen za ceny sousedů, tedy lepších. Na sraz jezdí čím dál víc dětí a juniorů, které pochopitelně nejvíc zaujal dort. Dokonce chvílemi přestali věnovat pozornost mobilním telefonům a sledovali, či se dokonce zapojili do dění v sále, což považuji za obrovský úspěch.

V neděli po snídani byly nachystány tunely a tunýlky pro tuneliádu, a tak jsme se vydali potrápit ještě trochu svoje těla a psy.

Vzhledem ke stále krásnému počasí, mohl proběhnout poslední bod náročného víkendového programu venku a tím byl výstavní kurz. Myslím, že každý, kdo si počkal na toto téma, musel být spokojený, psích modelů bylo dostatek, s těmi lidskými to bylo horší, ale na psích výstavách by koneckonců mělo jít hlavně o psy, leč praxe leckdy pokulhává za krásnou teorií.

Tak. A je po všem. Zbývá vyhlásit nejen sympaťáky srazu, ale i nej dětské masky večírku předešlého dne, všem ještě touto cestou velmi gratulujeme! :)

Odjíždíme a nechce se nám. Někteří ještě vyráží na společnou procházku, my už balíme a vyrážíme do reality všedních dnů. Kartu ve foťáku mám plnou, na třídění fotek se netěším, ale zase si díky nic mohu připomenout bezva víkend a prima lidmi a jejich psy.

Eriko, díky a za rok ahoj. Mimochodem – už máš termín? :)

KLÁRA BISOVÁ

FOTOGRAFIE:

- od Kláry Bisové:

https://clara-cokli.rajce.idnes.cz/Sraz_KK_2019_Horka_na_Morave/

SRAZOVÁ TRIČKA, KELÍMEK nejen na kávu!!! a tradiční buttony:   

- opět bylo vše nové a originál jako pro každý ročník srazu :)

Díky a příště zase na tom stejném místě!!! :)